Každá jsme bohyně ( i když to možná ještě netušíme) + 2 podněty ke tvorbě

Od malička mne nesmírně těšilo se jistým způsobem naladit na ženy, které mne obklopovaly. Zejména na ty, které třeba nebyly obdařeny tím, co se v obecných kruzích považuje za krásné. Či na ty, které svou přirozenou krásu určitým způsobem kvůli nízké sebelásce potlačovaly. Byly to šedé myšky, které raději zapadly s davem jen proto, aby nijak nevyčnívaly. Ženy, které raději nosily kalhoty, i když by jim sukně slušela tisíckrát více. Ale v těch kalhotách se cítily jaksi bezpečně, schovaně a nenápadně. Patřila jsem mezi ně i já sama.

U těchto žen jsem si ve své mysli představovala, jaké by to bylo, kdyby jejich půvabné rysy podtrhlo jemné líčení. Pustila jsem uzdu fantazii a vymýšlela jsem, jaká barva látky by se hodila k jejich pleti a k jejich typu postavy. V hlavě jsem si srovnávala barevné odstíny, které by oživily jejich vlasy. A pak jsem ve svých představách viděla ty překrásné bohyně v celistvé podobě propojení vnitřní a vnější krásy. Bylo mi blaženě.

Změna vizáže z časopisů – PŘED a PO?

Nemám na mysli hledání unifikované krásy. Ženy, které by se měly přiblížit vzoru Barbie. Ani srovnání v časopisech pro ženy typu PŘED a PO změně vzhledu. Kdy kadeřnice a kosmetička ženu ostříhají a nalíčí sice do určité na první pohled oku libé vizáže, která se však mnohdy neslučuje s jejím vnitřním světem a směřováním. Pro mne bývá často PŘED žena krásnější nežli PO.

Během cestování se mi svým stylem nejvíce do paměti vryly Francouzky. Svým šarmem a nedbalou elegancí. Svou odvahou obléci si i nějaký ten extravagantnější kousek. Když se pak procházíte po pařížských ulicích, připadáte si zároveň jako na louce plné pestrobarevných květů.

A pak mám ještě v mysli zarytou jednu ženu z jižní Anglie. Měla dlouhé vlasy a měla je již šedé. Přesto si je nechávala neobarvené a volně rozpuštěné. Pamatuji si, jaký na mne udělala dojem ve své jedinečnosti. Byla nádherná.

Párkrát jsem obdobné fantazírování vyzkoušela v praxi i na sobě, ale vždycky mne více naplňovalo vymýšlet podtržení krásy pro druhé nežli pro sebe samotnou. Zhmotnilo se to například do formy šatiček, které jsem zahlédla v obchodě, a přesně jsem viděla a zároveň věděla, že padnou jako ulité mé kamarádce. Nikdy jsem je tam nenechala. A pozor! Nikdy jsem se ani ve střihu ani v barvách nespletla.

Rozkvetlé bohovíly

Před pár lety přišly do módy bohémské a vílí věnečky, které některé ženy začaly nosit ve vlasech. Pamatuji si, jak jsem se vypravila na jarmark s ručními pracemi, kde je jedna paní prodávala. U jejího stolu se scházely ženy a věnečky si zkoušely v zrcadle. Byla jsem fascinovaná, jak díky kvítkům ženy rozkvétaly před mýma očima. Samozřejmě, že jsem si taky jeden pořídila. Květy ve vlasech symbolizovaly přesně to, co je mi blízké. Jsem romantik a zároveň tradicionalista, miluji přírodu.

Moc bych si přála, aby ženy dál rozkvétaly do své jedinečné a přirozené krásy. K tomuto povídání jsem tedy připojila i dva podněty ke tvorbě k danému tématu. Jeden introspektivní a jeden rukodělný. V prvním si zkusíme představit sebe samotnou v plné kráse, v druhém si vyrobíme kytičku do vlasů jako symbol a připomínání si pravidelné péče o náš vnitřní i vnější půvab.

Setkání s vnitřní bohyní

1. Nachystejte si výtvarné prostředky, se kterými máte zrovna chuť tvořit. Skicák, pastelky, tužku, vodové barvy, štětce… s čím se vám zkrátka bude dobře pracovat.
2. Najděte si volnou nerušenou chvíli pro sebe (alespoň půl hodiny).
3. Zavřete si oči a zhluboka dýchejte.
4. Připomeňte si sebe samotnou ve chvíli, kdy jste se cítila moc dobře, milovaná a plná radosti. Kdy a kde to bylo? Nasajte do sebe tuto vzpomínku.
5. Vybavte si prostředí, kde se cítíte jako doma, a které vás inspiruje.

6. Napište si deset předností vaší krásy (například jiskrné oči, jemná ústa). Pokud vám nic nepřichází na mysl (možná sama sebe hluboce odmítáte), napište si deset částí vašeho těla, za které jste vděčná a proč (například – Jsem vděčná za moje nohy, které mne donesou, kam potřebuji atd …)
7. Vzpomeňte si na oblečení, ve kterém jste se cítila krásná a sama sebou nebo si představte šaty, které byste občas velmi ráda nosila, i když se neslučují se současným běžným stylem oblékání.
8. Vybavte si účes, který podtrhoval vaši krásu. A nejrůznější doplňky, které vám dělají radost nebo pro vás mají hlubší význam.
9. Zkuste tuto představu sebe (prostředí, oblečení, vzhled) namalovat nebo nakreslit v celistvé podobě.
10. Vůbec nevadí, pokud figura nebude mít dokonalé proporce, protože ještě neumíme kreslit postavu. Tento obrázek je pro nás symbolem – zvědoměním si našich přání a představ.

11. Zkuste tyto představy převést do praxe. Dopřejte si péči. Pravidelně po sprše zkuste projevit vděčnost vašemu tělu. Zajděte do prostředí, které vás nabíjí. Oblečte si šaty, ve kterých se cítíte dobře a sama sebou. Jemně se naličte. Učešte se nějakým novým způsobem, který jste dlouho odkládala. Udělejte si minimálně jedenkrát za měsíc tento rituál. My ženy se potřebujeme takto vnitřně dosycovat. Můžete se třeba domluvit se svou kamarádkou a udělat si vzájemně krášlící a dosycující půlden pro sebe.

Jaro ve vlasech – jak si vyrobit květinovou gumičku

Gumička z květin je decentnější formou věnečků do vlasů. K její výrobě potřebujeme: Materiál: Kulatou gumičku (zakoupíme v galanterii). Tenký filc nebo kousek látky. Umělé textilní květiny (lze zakoupit v některých květinářstvích nebo specializovaných velkoobchodech). Pomůcky: nůžky a tavná lepící pistole.

Postup: Nejprve si ustřihneme asi 10 cm dlouhý kousek gumičky. A dva stejné oválky filcu o rozměrech cca. 2 x 3 cm. Mezi dva oválky filcu slepíme tavnou pistolí oba konce gumičky tak, abychom získaly kulatý tvar. Filc nám bude tvořit podklad pro květiny. Jednotlivé kvítky oddělíme ze stonku rostliny. Na vnější stranu filcu naneseme trochu lepidla z tavné pistole a postupně vlepujeme jednotlivé květy. Jakmile bude filcový podklad pod květy schovaný, je gumička hotová!

Krásné jaro! Ať rozkvetete do krásy!